Dimenze: SKIP - super krátké příběhy
Autor: Petr Matějček
Datum: 14. května 2025
Měl životní sen. Otevřít si, v zahraničí, v Řecku, na čarokrásném otrově, který se jmenuje Kefalonie, a těží zejména z turistiky, útulný bárek / kavárničku či podobný podnik, který by vydělával dobré peníze, jenže si našel přítelkyni, co nesdílela touhu, jež mu Bůh zasadil do srdce. Rozešel se s ní, protože jeho mysl hlásala toto:
Vždycky jsem, chtěl ženu, co mě bude milovat jako losera ve špinavých botech, věřit mým snům. Dokázal bych dobít
svět pro ní a pak jí snést modré z nebe, k nohám jí složit hvězdy, protože by řekla:
“Jsi tak šílenej, že věříš svým šílenejm snům, ale já jsem tak šílená, že věřím tobě! A proto půjdu životem s tebou.“
A začal hledat novou ženu, nového anděla pro svůj nebeský svět. Ženu, která ocení, že ji chtěl milovat a tvrdě dřít pro
jejich společné štěstí.
Modlil se za svého nového anděla, každý den, do doby než skončila v jeho náručí a nabila ho láskou , kterou tak potřeboval, aby MOHL NAPLNIT SVŮJ životní SEN.
Upřímnost se mu vyplatila. Vymanil se ze vztahu, který ho dusil a našel ženu, co byla natolik šílená, že věřila, že ten její šílenec, může uspět.
V Čechách prodali všechno, co měli, spálili mosty a jen s kreditkou, a nemnoha penězi na kontě, pro začátek, vyrazili hledat štěstí do zahraničí...
Jejich další životní pouť byla trnitá, spletitá, plná dobrodružství, těch na které se vzpomíná rádo a s úsměvem, i těch trpčích.
Prožili si mnohé, ale nakonec se opravdu usadili v Řecku, na Kefalonii, na tom krásném ostrově, o kterém snil od mládí.
Začali tam tak, že sbírali plody, ze kterých se lisoval olivový olej, a časem, když se natrvalo usadili, dokázali si pořídit a provozovat malou kavárničku / ouzerii. Víte, co je ouzerie? Místečko, kde se pije ouzo, výborná řecká kořalka.
A protože je Kefalonie rájem turismu, přijíždělo na ní také moře Čechů, kteří rádi navštívili podnik svých krajanů, dobře se pobavili, dobře popili, strávili tam hezké chvíle a hlavně utratili spoustu peněz.
A tak se odhodlání tohoto páru naplnilo měrou vrchovatou. On byl tak šílený, že věřil, že jednoho dne bude mít úspěšnou, útulnou a dobře vydělávající hospůdku v zahraničí, ona věřila jeho snům.
Když vydělali spoustu peněz a zestárli, prodali svůj podnik a odešli na důchod. A protože nemohli mít děti, zemřeli štastně, v lásce, ve věku 84 let, nejdříve ona, do půl roku, on.
Jejich společný sen, o Kefalonii, se tak štastně uzavřel.
