Poslední z Terminátorů
povídka spisovatele Petra Matějčka
🤖🤖🤖
Slovo autora úvodem:
"Je nabíledni, že inspirací jak pro soundtrack, tak pro námět, je legendární Terminátor s hrdinou mého dětsví Arnoldem Schwarzeneggrem. Téma Terminátorů jsem pojal po svém. Jak jinak. Přejme si, aby tato povídka zůstala jenom a pouze v říši fantazie. Aby se nikdy nestalo to, o čem je následující příběh. Marně se snažím varovat současnou společnost před hrozbou, která přichází ruku v ruce s rozvojem AI - umělé inteligence. Nikdo nenaslouchá. AI je skvělý sluha, avšak prachšpatný pán a jednoho dne může stát na počátku konce lidstva.
Vše je však stále ještě v našich rukou. V rukou lidí.
Jakou budoucnost si uděláme, taková bude.
Povídka je varováním, které se snaží říci, že člověk vždy musí držet kontrolu nad tím, co vytvoří. Zříkání se odpovědnosti a předávání rozhodovacích procesů řídící naše životy strojům, může vyeskalovat v dramatickou budoucnost člověka, který následně bude bojovat o svou holou existenci, tak jako v příběhu, který se právě chystáte vyslechnout.
Tato povídka může být také chápána jako pocta celé legendární sérii Terminator stejně tak jako nepřekonatelnému soundtracku Brada Fiedla.
Terminátoři. Tak se po roce 2250 začali nazývat všichni bojoví roboti, kteří ještě zůstali na straně lidí. Ano. Jak šel technologický pokrok kupředu a robotizace se stávala nedílnou součástí společnosti a stroje počaly přebírat kontrolu nad prakticky všemi druhy lidské práce, a vše se zautomatizovalo, bylo jen otázkou času, kdy se roboti osamostatní a vyhlásí vyhlazovací válku vůči člověku.
Stalo se tak po roce 2250.
Začala válka strojů proti lidem. Válka nelítostná. A poslední roboti, kteří v sobě zachovávali tzv. "samurajský kodex" a byly ještě oddáni člověku a jejich náplní, jejich posláním, jejich údělem bylo chránit člověka se nazývaly právě - Terminátoři.
Tento název byl převzat z pradávného, uměleckého díla, stejného názvu, které ovlivnilo mnohé generace a stalo legendou v oblasti kultury a inspirovalo pozdější umělce, myslitele, vynálezce i vědce a zpopularizovalo chladnou oblast robotického výzkumu a robotizace.
Málokdo však tušil, že tento dávný příběh, sloužící především k pobavení lidí, se stane, do jisté míry, po roce 2250 skutečností.
🤖🤖🤖
Zdegenerovaný člověk, který tvrdě doplácel na vlastní pohodlnost a na to, že odpovědnost předal strojům, byl pomalu vyhlazován. Roboti vítězili na celé čáře a započali vládnout na planetě Zemi. Člověk zdegeneroval, jak ve vědění, tak v dovednostech a nedokázal již vyrábět nové roboty.
A tak zbyli jen ti poslední, naprogromováni tak, aby chránili člověka. Terminátoři.
Jak válka pokračovala, a jak roboti postupně vyhlazovali člověka, ubývalo i Terminátorů. Roboti na ně pořádali doslova hony, snažili se je lokalizovat a ničit. Až bude eliminován poslední Terminátor nebude již žádného robota na straně lidí. Taková byla krutá pravda.
🤖🤖🤖
Přenesme se nyní do Tibetských hor. Tyto rozsáhlé horské masívy se i, přes věky věků, udržely jako symboly duchovní roviny člověka a v jejich rozlehlých prostorách stálo mnoho klášterů, ve kterých mniši, udržovali prastaré náboženské tradice.
Kláštery byly ukryté vysoko v horách, často, na těžko přístupných místech. Na taková místa ještě válka nedolehla. Bylo však jen otázkou času než se rozšíří i do těchto oblastí a vítězící strana robotů započne vyhledávat, plenit a zabíjet poslední, zde žijící, společenství lidí.
Na bránu jednoho takového kláštera, nečekaně zabouchal Terminátor. Kněží ho pozorovali, s obavami a strachem, malým okénkem, ve vstupní bráně.
"Co chceš?"
"Potřebuji se opravit. Byl jsem sestřelen. Pomozte," pronesl chladně, kovovým hlasem.
Kněží v obavě, zda se nejedná o lest strojů nereagovali.
"Jsem Terminátor. Jsem na straně lidí. Pomozte," opakoval strojově neznámý příchozí.
Kněží se polohlasně radili a pak s vrzavým hlomozem otevřeli bránu.
"Vítej, bojovníku. Náš Klášter se stává tvým útočištěm."
🤖🤖🤖
Kněží poskytli jednomu z posledních exemlářů Terminátora možnost samo-opravy. Když Terminátor dokončil co bylo třeba a nastolil opět, ve svém systému, rovnováhu a bojovou pohotovost, začal se, automaticky, dle programu do něj vloženého, zajímat o další možnosti, jak postupovat, v boji proti nepříteli člověka - proti strojům.
Vyžádal si audienci u představeného kláštera, aby zvěděl jaké plány kněží mají a jaké jsou jejich bojové možnosti.
"Jaké máme plány?" zalomil rukama pančchen-lama, vrchní představený kláštera. "Budeme se modlit a doufat, že nás Nejvyšší spasí..."
Terminátor chladně pozoroval, svými elektronickými zorničkami, pančchen-lamu. Jeho strojový mozek vyhodnocoval situaci. Po krátké úvaze řekl: "Nejvyšší vás nespasí. Musí se bojovat. Jsem tu od toho."
"Je konec," zalomil rukama pančchen-lama, zlomil se v pase, padl na zem, na kolena, a začal se úpěnlivě modlit a hlavou lehce tlouci do podlahy kláštera, kterou tvořily velké, broušené, smaragdové desky.
"Není konec," rezolutně nesouhlasil Terminátor, aniž by zaváhal byť jen desetinu vteřiny.
Pak souběžně pozoroval podivné chování zlomeného člověka, který tloukl pokorně hlavou o zem, a zároveň jeho vnitřní počítač, stručně, vyhodnotil situaci. Tento proces měl za následek jedinou možnou reakci. Jinak jednat nemohl a proto zopakoval a doplnil: "Není konec. Nikdy není konec. To poslední, co umírá je naděje. Musí se bojovat. Do posledního dechu, do poslední kapky krve člověka, do poslední zásoby energie v baterii Terminátorů.
Je zde cesta. Mohu vyrobit sám sebe. Udělat stovky kopií sebe sama. Pak budeme silnější. Potřebuji jen vědět, jak vypadám uvnitř.
Čím více kopiií sebe sama vyrobím, tím rychleji budou moje kopie schopny vyrábět další kopie. Brzy se začneme replikovat velkou rychlostí a naše šance na obranu se tak bude úměrně zvyšovat s počtem nově vyrobených Terminátorů. Hrajeme zde o čas."
Pančchen-lama pozdvihl své uslzené a ustrašené oči, a v jejich zorničkách se zračil zárodek vítězné nálady, kterou na něj analytická, chladně pronesená, avšak smysl dávájící, slova Terminátora, přenesla: "Dělej, co umíš. Co všechno budeš potřebovat?"
🤖🤖🤖
Mniši pak poskytli Terminátorovi vše, co bylo třeba. Terminátor dokázal analyzovat sám sebe. Svůj vnitřek, svojí konstrukci. Vyzískal potřebný materiál z porůzných jiných strojů a započal ve výrobě. Po roce 2250 bylo vše zautomatizované a tak o materiál, potřebný k výstavbě, nebyla nouze. Brzy tak spatřila světlo světa první kopie. Jakmile ožila, začala neprodleně s výrobou dalších kopií. Bez časových ztrát. Terminátor nepotřeboval jíst, spát ani odpočívat. Pokud byl napojen ke zdroji energie, které měl klášter doposud dostatek, mohl pracovat prakticky neustále.
Z poslední jiskřičky naděje se tak rozdmýchal malý plamínek. Jak kopie kopií, posledního z Terminátorů vyráběly další stroje, z plaménku naděje se stal ohýnek, který sílil a posléze vykrystalizoval v dostatečně silný, mocný a mohutný plamen.
Brzy již bylo vyrobeno tolik kopií, že opouštěly klášter a počaly budovat vlastní, opevněné základny. Podnikaly výpravy pro materiál a vytrvale vyráběly další a další kopie. Prozatím vše v tichosti, s maximální snahou o utajení.
V Tibetských horách tak zakrátko vznikla doslova malá armáda Terminátorů a tato armáda se šířila a expandovala do okolí, jako nejrychleji se replikující virus.
Zanedlouho roboti odhalily tuto expanzi a došlo k prvním střetům. Armáda Terminátorů však již byla dostačně početná a tyto srážky, ač byly nelítostné jasně ukázaly, že výsledek téměř prohrané války lidstva proti strojům je stále ještě na vážkách.
🤖🤖🤖
Člověk tak vykřesal naději. Ale, to byl jen počátek dlouhé cesty. Poslední z Terminátorů zachránil svůj druh a tento druh byl stvořen k tomu, aby chránil člověka. To bylo jeho poslání, smysl jeho existence. A tu plnil. Beze zbytku. Zda-li se mu však podaří toto poslání dotáhnout do úspěšné konce a vyhrát válku proti strojům - to už je součástí jiného příběhu.
Ten náš končí vítězně. Končí nadějí. A jak již bylo řečeno: Naděje umírá poslední.
I z malé skomírající jiskérky, lze ještě rozfoukat velký oheň. Takové bylo poselství nezlomné síly Terminátorů, která byla zasazena do jejich programu. Jednali podle toho. Vrátili tak člověku to, co do nich bylo vloženo. Doslova v poslední chvíli, doslova v hodině dvanácté. Ač bylo očividné, že válka člověka proti strojům potrvá ještě dlouho, nebyla dosud prohraná.
Díky odhodlání, vůli nevzdávat se a nezlomné naději jednoho z posledních, Terminátorů.
(The END?)
🤖🤖🤖
