Pro Ní, pro Mě, pro Tebe (básnická sbírka)

Pro Ní, pro Mě, pro Tebe

(Petr Matějček - básnická sbírka)

"Toto je básnická sbírka utvořená výhradně z básní, pro které byla inspirací láska, zejména ta, k ženám, které prošly mým životem.
Je psaná pro Ně, pro Mě i pro Tebe, milý čtenáři, ať už jsi kdokoliv.
Láska, ač v určité fázi snad patří za dveře našich ložnic, je věc, která, sdílená, dokáže naplnit a rozsvítit naše srdce neb ve své podstatě jsme stejní. Všichni po ní toužíme, všichni se jí chceme prodchnout.
A milostná poezie je k tomu jako stvořená...
Stačí jen, najít si chvíli, udělat si čas, zklidnit se a nechat slovíčka, aby pronikala do naší duše, do našeho srdce. Víc není potřeba. Láska odvede práci za nás. Od toho tu je. Je to největší síla a největší KRÁSA nad jakou není.
Je mocná. Ale, častokrát jí musíme otevřít, protože jako vychovaný host, čeká před zavřenými dveřmi. Nevtírá se.
Dejte jí šanci. Vpusťte jí dovnitř. Jako jsem to musel udělat já, při hraní si se slovíčky, při tvoření těchto lásko-vět.
I to je jedno z poselství této básnické sbírky. Důvod proč jsem ji psal a, ač jsou mnohé verše, opravdu hluboce intimní a soukromé, zveřejnil."

ANOTHER CHANCE

VĚTROLAM

Jsem tvůj tajemný přítel,
co střeží Tvůj spánek
hlídá Ti nebe, aby bez mráčku bylo.

Jsem Tvůj větrolam,
co z vichru udělá vánek
odnesl by Tě pryč,
takhle jen pohladí čelo.

VETROLAM 1

Touha přitažlivosti

Je tak krásná a tajemná,
nějaký zvláštní síly mně k ní táhnou,
když je ta přitažlivost vzájemná
to dvě srdce po sobě prahnou

A tak první krok udělám
můžu jen získat, není co ztratit
Být sám, či nebýt sám?
První krok, rychle! A už nelze to vrátit.

woman WIND

Pro Marii

Plamínky lásky ve tvých očích jasně září,
podtrhují tvou krásu, která se blíží svatozáři,
být trochu mladší, toužil bych s tebou po oltáři,
však teď má drzá slova riskují, že mne s tvým mužem znesváří,
a proto nemohu nahlas říct...

         jak moc Tě chci!
         jak moc.
      jak moc..
      jak moc...
                                         po Tobě
                                                      toužím!

piknik marie2

Nevěra aneb Otázka ženatých mužů

Chtěl bych, chtěl, chci.
Ale otázka zní... zda můžu.

Nevěra,
toť palčivá otázka ženatých mužů.

Řeším zda moci, umět, smět,
co, doma je pro mě.
Tak vymyšlen je náš svět,
držet se toho, co mám v domě.

ctenar

Chtěl bych Tě snídat

Chtěl bych Tě, hladit, líbat, snídat.
Kousnout si a sníst si Tě celou
chtěl bych se s Tebou vídat
nebýt jak Ti, co jen hubou melou.

ROSIE 1

Lucce

Jsi krásná jako obrázek
jak přítelkyně z domu pláče
mám tolik, tolik otázek
má mysl neustále
                    skáče

na tvou tvář
tak jasně krásnou
s očima jiskrnýma
jež nehasnou
         láskou - ke světu,
                            k dětem,
                                   ke mně?

Kdoví?

Snad, až potkáme se - zatřese se země,
a nebo bude klid. Jak když světlo zhasne...
nezazní velký HIT! - a všechno bude krásné.

A proč?
          Protože láska:

                           Neumí nebýt
                                s tebou znít
                                    láska je prevít,
                                        když chce tě mít.

Nebesky hezky

Je mi nebesky hezky
a to díky Tobě.

Je mi nebesky hezky,
ukládám ten pocit v sobě.

Schovám si ho asi,
na horší časy...

Je mi nebesky hezky,
už je to tak,
tak dík...

Já a ty (maják na konci světa)

Jenom já a ty,
maják na konci světa,
tiché mlčení,
nepadne jediná věta,
kolem lásky moře
- protože už jsem všechno řek.

Jenom já a ty,
oba na konci světa
v tichém mlčení,
nepadne jediná věta,
kolem lásky moře,
bude nám tam dobře.

light-house